|
|
Komparativní studie přístupu Franice a Španělska k imigraci v rámci projektu Unie pro Středomoří
Straka, Vojtěch ; Romancov, Michael (vedoucí práce) ; Šánová, Lucie (oponent)
Práce pojednává o historii, a především současnosti migrační politiky Francie a Španělska. Velký důraz je kladen na vliv projektu Unie pro Středomoří, kterou představil v roce 2007 bývalý francouzký prezident Nicolas Sarkozy jako pokračovatele Barcelonského procesu, který v té době skomíral. Práce sleduje proces vzniku Unie pro Středmoří. Ve stručnosti se dotýká širších politických aspektů tohoto vzniku, především se však věnuje dopadu na migrační politiku. Důležitým prvkem, který hraje roli v migrační politice obou států je proces tvorby společné evropské imigrační politiky. Rovněž vzniku tohoto procesu a jednotlivým smlouvám, které se na tomto procesu podílely, se práce věnuje. V závěru se tato baklářská práce zabývá shrnutím a srovnáním poznatků o migrační politice Španělska i Francie a stručně se zamýšlí nad možným budoucím vývojem.
|
|
|
Vliv izraelsko-palestinského konfliktu na činnost Unie pro Středomoří (2008-2011)
Stuchlíková, Zuzana ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Tomalová, Eliška (oponent)
Tato práce si klade za cíl analyzovat, proč a jakým způsobem došlo v důsledku eskalace izraelsko-palestinského konfliktu k zablokování činnosti Unie pro Středomoří. Ta měla prostřednictvím důrazu na pragmatickou spolupráci a spoluvlastnictví s partnerskými státy jižního Středomoří poskytnout nový impulz euro-středomořské spolupráci. Záhy se však ukázalo, že představuje ještě méně životaschopný koncept, než její předchůdci. V první části práce shrnuje historii středomořských integračních politik, Barcelonského procesu a Evropské politiky sousedství. Současně popisuje motivace a záměry jednotlivých aktérů - evropských států (resp. EU), zemí arabské severní Afriky a Izraele. Druhá část představuje Unii pro Středomoří a pomocí analýzy zakládajících smluv upozorňuje na slabá místa její organizační struktury. Třetí část potom analyzuje přímý vliv událostí izraelsko-palestinského konfliktu na činnost UpS a názorně ukazuje, jak se struktury Unie pro Středomoří nebyly schopné vyrovnat se vypjatými vztahy mezi arabskými státy a Izraelem.
|
|
|
Vliv Evropské unie na Blízkém východě (v kontextu ekonomicko-politické spolupráce a Unie pro Středomoří)
Gajdáčková, Zuzana ; Přikryl, Pavel (vedoucí práce) ; Kučerová, Irah (oponent)
Diplomová práce "Vliv Evropské unie na Blízkém východě" zpracovává problematiku role a vlivu Evropské unie (EU) v regionu. Práce dokazuje, že Evropa, resp. EU měla a má trvalé zájmy na Blízkém východě a že její vliv v blízkovýchodním regionu od 90. let 20. století významně posiluje, a to i díky vznikající společné politice EU vůči tomuto regionu. Rostoucí vliv EU na Blízkém východě bude zkoumán prostřednictvím zahraniční politiky EU s akcentem na její ekonomické a politické, resp. bezpečnostní cíle. Práce vyzdvihuje mocensko- politické a civilizačně-kulturní vazby mezi regiony jako základ pro porozumění komplexnosti vlivu EU na region. Dále výzkum charakterizuje zahraniční politiku EU na Blízkém východě z hlediska vzniku a vývoje, aktérů, nástrojů a ekonomických a politických, resp. bezpečnostních cílů. Z hlediska ekonomických cílů se práce věnuje zejména energetickým vazbám se zaměřením na ropu a zemní plyn. Z hlediska politických, resp. bezpečnostních cílů, práce prokazuje, že EU na počátku 21. století zvýšila svou přítomnost na Blízkém východě, především prostřednictvím civilních misí v Palestině a Iráku. Vznik Unie pro Středomoří v roce 2008, která má za cíl institucionalizovat již probíhající spolupráci mezi EU a středomořským prostorem, zdůrazňuje fakt, že snahy EU v regionu jsou...
|
|
|
Union for the Mediterranean
Chudadová, Ivana ; Volenec, Otakar (vedoucí práce) ; Dubský, Zbyněk (oponent)
Unie pro Středomoří představuje projekt Evropské unie zaměřený na spolupráci s jižními sousedy EU, který se v průběhu času postupně menil.Oblasť jižního a východního Středomoří patřila vždy k prioritním sférám zájmu Evropské unie a počátky euro-středomořské spolupráce lze datovat od 70. Letech 20. století. No až v 90. Letech vyústily více než dvacetileté snahy zvyšujícího se vzájemného obchodu a rozvoje spolupráce do vytvoření Euro-středomořského partnerství, známého také jako Barcelonský proces, který byl předchůdcem Unie pro Středomoří. A právě Unie pro Středomoří, iniciovaná v roce 2008 tehdejším francouzským prezidentem, byla snahou o oživení zájmu o středomořskou oblast. Cílem práce je analyzovat povahu euro-středomořských politik (od Euro-středomořského partnerství přes EPS, až po Unii pro Středomoří) pričem najväčší důraz je kladen právě tak na formální (institucionální), jakož i praktickou stránku projektu Unie pro Středomoří. Po stručné charakterizaci institucionálního rámce UPS se práce zaměřuje na výsledky a efektivnost jejích projektů a politik v hospodářské, politicko-bezpečnostní, lidsko-právní a kulturní oblasti, přičemž neopomíjí zmínit ani hlavní výzvy a překážky, které užší spolupráci mezi dvěma břehy Středozemního moře brání.
|
|
|
Unie pro Středomoří. Od Sarkozyho ambice k evropské realitě
Valeš, Martin ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Tomalová, Eliška (oponent)
V práci Unie pro Středomoří. Od Sarkozyho ambice k evropské realitě sleduji zajímavý případ jedné zahraniční politiky. Kandidát na prezidenta Nicolas Sarkozy v rámci předvolební kampaně navrhl založit Středomořskou unii s ambiciózními cíli; když se stal prezidentem, jal se iniciativu realizovat. Argumentuji, že jeho motivace nebyla primárně řešit regionální potíže a více integrovat Středomoří, nýbrž získat si tím mediální pozornost. Odpovídá to teorii mediatizace, která říká, že politici vedou trvalou kampaň, a aby získali publicitu, snaží se médiím co nejvíc přizpůsobovat. Namísto politické logiky tak sledují mediální logiku. Nicolas Sarkozy to tak činil v domácí politice běžně, já nicméně ukazuji, že trvalou kampaň lze vést i se zahraniční politikou - respektive že na domácí publikum se politici snaží působit trvalou kampaní, na zahraniční veřejnou diplomacií, prakticky jde o totéž. Může se stát, že politici příliš dbají na média a příliš málo na vlastní politiku; i to je do jisté míry patrné na projektu Středomořské unie. I kvůli tomu nevznikla v původních konturách, plán totiž obcházel severní členské státy EU i Evropskou komisi a vyvolal tím jejich silný odpor. Kompromisem pak bylo začlenit iniciativu do stávajících unijních politik.
|
|
|
Vliv izraelsko-palestinského konfliktu na činnost Unie pro Středomoří (2008-2011)
Stuchlíková, Zuzana ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Tomalová, Eliška (oponent)
Tato práce si klade za cíl analyzovat, proč a jakým způsobem došlo v důsledku eskalace izraelsko-palestinského konfliktu k zablokování činnosti Unie pro Středomoří. Ta měla prostřednictvím důrazu na pragmatickou spolupráci a spoluvlastnictví s partnerskými státy jižního Středomoří poskytnout nový impulz euro-středomořské spolupráci. Záhy se však ukázalo, že představuje ještě méně životaschopný koncept, než její předchůdci. V první části práce shrnuje historii středomořských integračních politik, Barcelonského procesu a Evropské politiky sousedství. Současně popisuje motivace a záměry jednotlivých aktérů - evropských států (resp. EU), zemí arabské severní Afriky a Izraele. Druhá část představuje Unii pro Středomoří a pomocí analýzy zakládajících smluv upozorňuje na slabá místa její organizační struktury. Třetí část potom analyzuje přímý vliv událostí izraelsko-palestinského konfliktu na činnost UpS a názorně ukazuje, jak se struktury Unie pro Středomoří nebyly schopné vyrovnat se vypjatými vztahy mezi arabskými státy a Izraelem.
|
|
|
Unie pro Středomoří: Francie jako iniciátor nového projektu
Boháč, Marek ; Tomalová, Eliška (vedoucí práce) ; Emler, David (oponent)
Bakalářská práce "Unie pro Středomoří: Francie jako iniciátor nového projektu" pojednává o tématu nového projektu francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho, který se zabývá problematikou vzájemných vztahů zemí v oblasti Středozemního moře. Práce zachycuje období od první Sarkozyho zmínky ohledně jeho nové iniciativy z Toulonu v únoru 2007 až po oficiální započetí procesu v červenci 2008, přičemž pro kompletnost tématiky je zmíněn i předchozí vývoj evropských a francouzských politik k regionu Středomoří. Předkládaná práce poukazuje na zásadní roli Francie ve vytváření koncepce projektu Unie pro Středomoří, kdy jejím hlavním cílem je odůvodnit jednání a postoje Francie, v čele s Nicolasem Sarkozym. Tyto cíle jsou zjišťovány především prostřednictvím analýzy Sarkozyho oficiálních veřejných vystoupení. Dále pak se práce snaží najít odpověď na otázku, zdali se Sarkozymu podařilo prosadit původní formu projektu, a jakou roli hrály na jeho finální podobě ostatní zainteresované státy spolu s orgány Evropské unie.
|
|
|
Komparativní studie přístupu Franice a Španělska k imigraci v rámci projektu Unie pro Středomoří
Straka, Vojtěch ; Romancov, Michael (vedoucí práce) ; Šánová, Lucie (oponent)
Práce pojednává o historii, a především současnosti migrační politiky Francie a Španělska. Velký důraz je kladen na vliv projektu Unie pro Středomoří, kterou představil v roce 2007 bývalý francouzký prezident Nicolas Sarkozy jako pokračovatele Barcelonského procesu, který v té době skomíral. Práce sleduje proces vzniku Unie pro Středmoří. Ve stručnosti se dotýká širších politických aspektů tohoto vzniku, především se však věnuje dopadu na migrační politiku. Důležitým prvkem, který hraje roli v migrační politice obou států je proces tvorby společné evropské imigrační politiky. Rovněž vzniku tohoto procesu a jednotlivým smlouvám, které se na tomto procesu podílely, se práce věnuje. V závěru se tato baklářská práce zabývá shrnutím a srovnáním poznatků o migrační politice Španělska i Francie a stručně se zamýšlí nad možným budoucím vývojem.
|
|
|
Evropská politika sousedství: dimenze národně státních a evropských zájmů.
Vykouková, Barbora ; Dvořáková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Vymětal, Petr (oponent)
Práce analyzuje vliv předsedajících států Radě EU na průběh a výsledky jednotlivých předsednictví. Na konkrétním příkladu Evropské politiky sousedství hodnotí, do jaké míry se Francii, České Republice podařilo prosadit národní zájmy na evropskou úroveň. Cílem práce je zdopovědět čtyři základní otázky: Jaké je postavení předsednictví (Rady EU) v institucionálním rámci EU? Jaké nástroje má předsednictví k prosazeníc svých priorit? Jak se může Evropská sousedská politika promítnout do programu předsednictví? Do jaké míry se Francii a České republice podařilo průběhu předsednictví prosadit Evropskou sousedskou politiku jako jejich národní prioritu?
|
|
|
Myšlenka Unie pro Středomoří jako výsledek Barcelonského procesu
Bryndová, Kateřina ; Dubský, Zbyněk (vedoucí práce) ; Abrhám, Josef (oponent)
Diplomová práce analyzuje nejprve Barcelonský proces a posléze Unii pro Středomoří. Pokouší se odpovědět na otázku, v čem Unie pro Středomoří na Barcelonský proces navazuje a v čem je naopak možné najít odlišnosti. Práce je rozdělena do tří kapitol. První kapitola charakterizuje středomořský region a jeho význam pro Evropskou unii. Druhá kapitola popisuje vznik a vývoj Barcelonského procesu, přičemž se věnuje jeho bilaterální i multilaterální dimenzi a také jeho hodnocení. Třetí kapitola mapuje Unii pro Středomoří od vzniku této myšlenky, přes Pařížskou a Marseillskou konferenci, až po její aktuální problémy a výhledy do budoucna.
|
host ::
RSS.